Archiv rubriky: Nezařazené

Cestovní náhrady – diety

Pro tuzemské pracovní cesty v roce 2026 platí tyto sazby cestovních náhrad:

Základní náhrada za použití vlastního vozidla

  • Osobní automobil: 5,90 Kč/km
  • Motocykl a tříkolka: 1,60 Kč/km

Tuzemské stravné

  • 5 až 12 hodin: nejméně 155 Kč
  • Déle než 12 hodin až 18 hodin: nejméně 236 Kč
  • Déle než 18 hodin: nejméně 370 Kč

Průměrné ceny pohonných hmot (pokud zaměstnanec nedoloží skutečnou cenu)

  • Benzín Natural 95: 34,70 Kč/l
  • Benzín Natural 98: 39,00 Kč/l
  • Motorová nafta: 44,50 Kč/l
  • Elektřina: 7,20 Kč/kWh

Tyto sazby stanoví vyhláška č. 573/2025 Sb., účinná od 1. 1. 2026 (ve znění pozdější novely)

admin

24.7.2026

DPH při darování zboží – jednoduše vysvětleno

Platí od 1. 7. 2026

Mnoho firem daruje potraviny, oblečení, nábytek, drogerii nebo jiné zboží lidem v nouzi. Nejčastěji je předávají potravinovým bankám, nábytkovým bankám nebo charitativním organizacím.
Generální finanční ředitelství vysvětluje, jak se v těchto případech správně postupuje z pohledu DPH.

Základní pravidlo

Pokud jste při nákupu zboží uplatnili odpočet DPH, musíte při jeho darování zpravidla odvést DPH.

DPH se vypočítává z hodnoty zboží v době, kdy je darováno.


Jak určit hodnotu darovaného zboží?

Záleží na tom, o jaké zboží jde a v jakém je stavu.

1. Běžné zboží

Pokud darujete zboží, které je stále běžně prodejné (například notebook, mobilní telefon nebo kancelářské potřeby), vychází se z jeho obvyklé tržní ceny.

Například:

  • nový notebook,
  • nový mobil,
  • kancelářský papír.

U tohoto zboží nelze hodnotu uměle snížit jen proto, že je darováno na charitu.


2. Zboží, které už je téměř neprodejné

U některého zboží může být jeho skutečná hodnota velmi nízká – někdy téměř nulová.

Typicky jde například o:

  • potraviny těsně před koncem minimální trvanlivosti,
  • potraviny s poškozeným obalem,
  • hotová jídla, která se už nestihnou prodat,
  • kosmetiku nebo drogerii těsně před koncem použitelnosti,
  • květiny,
  • jiné rychle se kazící zboží.

V těchto případech může být základ pro výpočet DPH velmi nízký.


3. Sezónní nebo neprodejné zboží

Nižší hodnotu může mít také například:

  • oblečení z loňské kolekce,
  • nekompletní velikosti,
  • zboží s drobnými vadami,
  • výrobky, o které už není zájem.

Pokud je prokazatelné, že se zboží už běžně neprodává, nemusí být jeho hodnota stejná jako při nákupu.


Co musí firma umět doložit?

Pokud firma tvrdí, že hodnota darovaného zboží je nízká, měla by být schopna vysvětlit proč.

Může doložit například:

  • stáří zboží,
  • poškození,
  • blížící se konec použitelnosti,
  • že o zboží není zájem,
  • že by jeho skladování nebo likvidace byly drahé,
  • že se dlouhodobě řídí obchodní politikou, podle které se neprodané zboží po určité době daruje.

Pomoci mohou také:

  • skladová evidence,
  • fotografie,
  • ceníky,
  • záznamy o slevových akcích,
  • reklamní letáky,
  • příspěvky na sociálních sítích,
  • interní směrnice firmy.

Jaké doklady je potřeba mít?

Firma by měla mít důkazy o tom:

  • komu bylo zboží darováno,
  • co bylo darováno,
  • v jakém množství,
  • kdy bylo darováno,
  • jak byla určena jeho hodnota.

Typické doklady jsou:

  • darovací smlouva,
  • předávací protokol,
  • skladové doklady,
  • účetní záznamy,
  • fotografie.

Darování přes charitu

Pokud firma daruje zboží například potravinové bance nebo jiné charitativní organizaci, je vhodné mít doklady, že organizace skutečně pomáhá lidem v nouzi.


Pozor na jednu důležitou výjimku

Pokud firma koupí zboží už s úmyslem ho darovat, zpravidla si nemůže při nákupu odečíst DPH.

V takovém případě se při následném darování většinou DPH už neodvádí (s výjimkami stanovenými zákonem).


Shrnutí v pěti bodech

  • Pokud jste si při nákupu zboží odečetli DPH, při jeho darování obvykle musíte odvést DPH.
  • DPH se počítá z hodnoty zboží v okamžiku darování.
  • U běžně prodejného zboží bývá základem obvyklá tržní cena.
  • U zboží, které je téměř neprodejné (například potraviny před koncem trvanlivosti nebo staré kolekce oblečení), může být hodnota velmi nízká.
  • Je důležité mít dostatek dokladů, které prokážou, proč byla hodnota zboží stanovena právě takto.

Tato pravidla pomáhají zajistit, aby firmy při darování zboží správně postupovaly podle zákona o DPH a zároveň mohly doložit, jak k ocenění darovaného zboží dospěly.

Právní základ

Tato informace Generálního finančního ředitelství není nový zákon, ale výklad platných pravidel zákona o DPH, podle kterého budou finanční úřady postupovat při kontrolách.

Nejdůležitější ustanovení jsou:

  • § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH – stanoví, že pokud si plátce při nákupu zboží uplatnil odpočet DPH, musí při jeho bezúplatném darování zpravidla odvést DPH.
  • § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH – upravuje způsob stanovení základu daně při bezúplatném dodání zboží. Nová informace GFŘ podrobně vysvětluje, jak určit hodnotu darovaného zboží podle jeho skutečné tržní hodnoty v okamžiku darování, s přihlédnutím k jeho stavu a dostupným ukazatelům.

Podle uvedeného výkladu je klíčové určit hodnotu darovaného zboží ve vztahu k jeho skutečné tržní hodnotě v okamžiku darování. Tento přístup zohledňuje mimo jiné:

  • obvyklou prodejní cenu zboží na trhu v daném okamžiku,
  • stav zboží při darování (nové, použité, s omezenou použitelností),
  • specifické okolnosti darování (např. forma daru, doprovodné služby),
  • relevantní dokumentaci potvrzující hodnotu a původ zboží.

GFŘ dále upozorňuje na to, že v případech, kdy bylo zboží zakoupeno s odpočtem DPH, je při bezúplatném darování obvyklé odvést DPH z vymezené hodnoty, pokud zákon nestanoví výjimku. V souvislosti s tím je důležité mít odpovídající důkazy a doklady, které osvědčují, proč byla zvolena konkrétní hodnota darovaného zboží, a to v rozsahu uvedeném v podrobném výkladu GFŘ.

admin

14.2.2018

Povinnost vytvořit vnitropodnikové směrnice jsou zakotveny v zákoně

Všechny účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správně, průkazně, srozumitelně, přehledně atd. Tuto větu jistě všichni důvěrně znáte. Víte ale také, že to znamená i to, že má účetní jednotka sestaveny vnitropodnikové směrnice?

Sestavení vnitropodnikových směrnic slouží nejen ke splnění povinnosti dané legislativou, ale také ke zkvalitnění vnitřního řízení podniku.

Kvalitně vytvořené směrnice pak mohou sloužit jak ke zjednodušení kontroly vnitropodnikové, tak i daňové.

Přesto, že celá řada povinností vyplývá přímo z právních norem, existuje i celá řada oblastí, včetně účetnictví, kterou si každý podnik upravuje dle svého uvážení. Každé své uvážení, byste však měli mít podložené písemným dokumentem, který je jedním z hlavních předmětů případné kontroly.

Vnitropodnikové směrnice nemusí přesně opisovat zákony a normy, ale měly by být sestaveny tak, aby každý zaměstnanec pochopil, jaká jsou pravidla a postupy které by měl dodržovat. Tyto postupy by pak měly být popsány tak, aby směřovali k zavedení, pořádku, zvýšení pracovní kázně a stanovení přesných povinností jednotlivých útvarů, které by předcházely případným nedorozuměním.

Mezi povinné účetní předpisy patří:

1) Stanovení účtového rozvrhu

Účtový rozvrh jsou povinny sestavit účetní jednotky na podkladě směrné účtové osnovy. (dle §14 Zákona o účetnictví). Jelikož jsou potřeby každé účetní jednotky individuální, je i každý účtový rozvrh jedinečný. Účtový rozvrh je možné v průběhu účetního období doplňovat, v zásadě však sestavují účetní jednotky účtový rozvrh pro každé účetní období.

2) Stanovení systému zpracování účetnictví

Zákon o účetnictví (§11, § 12, §13, §16) ponechává prostor účetním jednotkám pro sestavení systému zpracování účetnictví. Je proto nutné správně vymezit např. okamžik vzniku účetního případu, skupinu účetních dokladů a jejich náležitostí včetně stanovení číselné řady. Dále je důležité vymezení včasného zápisu do účetních knih, stanovení seznamu účetních knih a deníků pro jednotlivé typy zápisů, stanovení popisu projekčně programové dokumentace, stanovení software, pomocí kterého bude účetnictví zpracováváno a to takovým způsobem, aby byl srozumitelný všem pracovníkům.

3) Stanovení odpisového plánu

účetní jednotka by si měla stanovit, jakým způsobem bude vyjadřovat opotřebení svého dlouhodobého majetku, tj. stanovit základní pravidla pro odpisování dlouhodobého majetku. Odpisový plán by měl zahrnovat metody odpisování (rovnoměrně, zrychleně), období zúčtování odpisů a způsob zařazení a vyřazení majetku, či stanovení odpovědného pracovníka, určeného pro dodržování odpisového plánu.

Odpisový plán platí pro celé účetní období a nelze jej v průběhu účetního období měnit!

4) Stanovení systému hospodaření s dlouhodobým hmotným majetkem

Cílem této směrnice by mělo být zajištění řádného hospodaření s dlouhodobým majetkem, jeho včasným přejímáním, stanovením způsobu jeho zařazení do užívání, ochranou, opatřením inventárními čísly až po stanovení způsobu jeho vyřazení. Účetní jednotka si pak stanoví, jak bude o daném majetku účtovat, jak jej bude zapisovat do příslušné dokumentace a jak jej bude inventarizovat.

Dále je vhodné určit způsob evidence a účtování o drobném majetku.

5) Stanovit způsob oceňování majetku a závazků v cizí měně

Účetní jednotka si stanoví způsob přepočtu, neboť účetnictví musí být vedeno v českých korunách (§4 odst. 12), veškerých aktiv pořízených v cizí měně na české koruny (aktuálním kurzem dle ČNB ke dni uskutečnění účetního případu nebo pevným kurzem, který si předem zvolí).

6) Stanovení cestovních náhrad

Účetní jednotka si zvolí výši náhrad a způsob výpočtu v souladu se zákonem o cestovních náhradách a Zákoníkem práce §151.

Dále je vhodné vymezit zásady pro poskytování náhrad v tuzemsku a zahraničí a způsobu vyúčtování pracovních cest.

7) Stanovení kompetencí a podpisových vzorů

Dle zákona o účetnictví §33a, odst. 9, by si každá účetní jednotka měla určit podpisové a rozhodovací kompetence a odpovědnost osob vztahující se k připojování podpisového záznamu a to takovým způsobem, aby bylo možné určit odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

 

admin

26.5.2017

Výhody outsourcingu neboli externí vedení účetnictví:

  • Věnujte se svému podnikání a externí firmě přenechte starosti kolem účetnictví.
  • Neplaťte zbytečně vysoké daně, pokuty a penále. Využijte zkušeností účetní, pro kterou je komunikace s úřady denním chlebem.
  • Zvlášť v menších firmách může být problém zaplatit interního účetního jakožto zaměstnance – může být nevytížený, anebo může mít na starosti i jiné úkoly než účetnictví. V obou těchto případech bývá obtížné získat a zaplatit patřičně kvalifikovaného účetního.
  • Plaťte jen za skutečně odvedenou práci. Externí pracovník tedy může být levnější než účetní – zaměstnanec. Za externího účetního neodvádíte sociální a zdravotní pojištění, neproplácíte dovolenou a neplatíte ani nemocenské dávky, školení a za aktualizace účetního programu.
  • Externí firma za svoji práci ručí plné výši na rozdíl od zaměstnance, která ručí jen do 4,5 násobku výše platu.
  • Trpíte častými změnami personálu? Externí spolupráce může být dlouhodobá neboť, firma na vás obvykle není úplně finančně závislá.

www.hpfinance.cz

Rozsah účetní závěrky

Novela zákona o účetnictví ve svém § 1b definuje jednotlivé kategorie účetních jednotek a současně stanovuje kritéria pro jejich zatřídění. Souhrnný přehled jednotlivých kategorií včetně daných podmínek je uveden níže v tabulce.

Kategorie účetních jednotek Splnění podmínek k rozvahovému dni Aktiva celkem Roční úhrn čistého obratu Průměrný počet zaměstnanců
Mikro Nepřekračuje alespoň 2 z uvedených podmínek 9 000 000 18 000 000 10
Malá Nepřekračuje alespoň 2 z uvedených podmínek 100 000 000 200 000 000 50
Střední Nepřekračuje alespoň 2 z uvedených podmínek 500 000 000 1000 000 000 250
Velká Překračuje alespoň 2 z uvedených podmínek 500 000 000 1 000 000 00 250

Co budeme v účetní závěrce vykazovat

  • účetní závěrku ověřenou auditorem

Tuto povinnost mají střední a velké účetní jednotky bez nutnosti splnění kritérií. Malé účetní jednotky mají tuto povinnost stanovenou v případě, že splní stanovená kritéria zákona o účetnictví, tzn. je nutné tyto účetní jednotky testovat. Mikro účetní jednotky tuto povinnost podle zákona o účetnictví nemají.

  • Sestavení výroční zprávy

Povinnost sestavení výroční zprávy se vztahuje pouze na účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

  • Sestavení přílohy k účetní závěrce

Novela Vyhlášky přináší také  změnu v rámci sestavení přílohy k účetní závěrce, resp. k jejímu obsahu. Vyhláška stanovuje pro každou kategorii účetních jednotek jiný obsah.

Mění se číslování výkazů a jejich rozsah.

Zkrácený rozsah u rozvahy mohou vykazovat malé a mikro účetní jednotky.

Plný rozsah u rozvahy pak vykazují střední a velké úč. jednotky a malé a mikro úč. jednotky s povinným auditem.

Zkrácený rozsah u výkazu zisku a ztráty mohou vykazovat úč. jednotky které nejsou obchodní společností a jsou bez auditu.

Plný rozsah u výkazu zisku a ztráty velké a střední účetní jednotky a malé a mikro úč. jednotky s povinným auditem.

  • Sestavení Přehledu o peněžních tocích (Cash-Flow) a Přehledu o změnách vlastního kapitálu

Tuto povinnost sestavení mají pouze střední a velké účetní jednotky. Ostatní účetní jednotky (mikro a malé) mohou tyto výkazy sestavovat dobrovolně.

Inventarizace

Pomalu se nám blíží konec roku, který je neodmyslitelně spojen s inventarizacemi.

Účetní jednotky mají povinnost provádět inventarizace minimálně jedenkrát do roka a to před sestavením účetní závěrky.

Informace týkající se inventarizace nalezneme přímo v zákoně o účetnictví pod § 29 a § 30.

Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“).

Inventarizace provádíme pomocí dílčích inventur a to pomocí fyzických nebo dokladových zjištění skutečného stavu.

Fyzickou inventuru  – tedy stavem lze fyzicky ověřit provádíme zejména u pokladní hotovosti, u cenin, hmotného majetku, u zboží nebo při kontrole materiálu.

Dokladovou inventuru pak využijeme u majetku, u kterého nelze zjistit fyzický stav a existuje pouze dokladově, tedy např. u pohledávek, závazků a stavu na bankovním účtu.

Ke každé inventuře se vyhotovuje se inventurní soupis, který musí obsahovat náležitosti podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví.

Každý soupis by měl obsahovat porovnání stavu účetního a fyzického popř. dokladového a v případě, že dojde k rozdílu (manko nebo přebytek) mělo by dojít k doúčtování tohoto rozdílu a navržení nápravných opatření.

Inventarizují se jen rozvahové účty tj. 0, 1, 2, 3, 4, 7, 9, výsledkové (5 a 6) se neinventarizují. Jako podklad k inventarizacím tedy slouží hlavní kniha a pomocná evidence jako jsou kniha ostatních závazků a pohledávek, faktury přijaté a vydané, bankovní výpisy, pokladní kniha, evidence majetku apod.

Provedení inventarizace se musí prokázat následujících pět let po jejím provedení.

 

Snížená sazba daně na stravovací služby

Od 1. 12. 2016 dochází k zařazení stravovacích služeb (CZ-CPA 56) do přílohy č. 2 zákona o DPH a uplatní se tak první snížená sazba daně.

infodo kódu CZ-CPA 56 –  spadají dle klasifikace produkce CZ-CPA veškeré restaurační, cateringové a ostatní stravovací služby služby podávání nápojů.

Pro uplatnění první snížené je rozhodující zařazení předmětné služby do přílohy č. 2 zákona o DPH. Jedná o služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 (dále jen „kód CZ-CPA“) a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 2. Tato kritéria musí být naplněna současně, nikoli odděleně pouze na základě zařazení do příslušného kódu CZ-CPA nebo pouze na základě slovního popisu.

1. Kritérium zařazení poskytované služby do kódu CZ-CPA 56 – pod tyto služby spadají dle klasifikace produkce CZ-CPA veškeré restaurační, cateringové a ostatní stravovací služby služby podávání nápojů. Jedná se např. o služby restaurací, cateringových společností a závodních jídelen.

2. Kritérium slovního popisu – stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.

Podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků je z uplatnění první snížené sazby daně vyloučeno!

admin

5.12.2016

Na elektronickou evidenci tržeb se váže sleva na dani ve výši 5.000 Kč dle konkrétně § 35bc ZDP. Sleva činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezikalkulacka 15 % dílčího základu ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Příklad 1

Poplatník provozující hostinskou činnost. Od 1. 12. 2016 eviduje tržby dle zákona o EET. Jeho základ daně za rok 2016 činí 200.000 Kč.

1. Základ daně dle § 7 (podnikání) 200 000 Kč
2. 15 %  daň 30 000 Kč
3. Základní sleva na poplatníka 24 840 Kč
4. Rozdíl částek v ř. 2 a ř. 3 5 160 Kč
5. Sleva na pořízení EET
(max. 5.000 Kč)
5.000 Kč
6. Výsledná daň (ř. 4 − ř. 5) max. 0 – daň nesmí být po odečtení slevy na EET záporná 160 Kč

Pozor

V případě, že má poplatník více příjmů z jiných činností, které se zdaňují podle jiných paragrafů zákona o daních z příjmů (§ 6 – příjmy ze zaměstnání, § 8 – příjmy z kapitálového majetku, § 9 – příjmy z pronájmu a § 10 – ostatní příjmy), musí podle znění zákona slevu na evidenci tržeb (EET) uplatnit pouze z daně vypočtené z podnikání tedy z §7 – příjmy z živnostenského podnikání, a to bez ohledu na to, že by celkový základ daně (ze všech výše uvedených příjmů) umožnil uplatnit celou výši slevy.

Novela zákona o účetnictví 2016

Podmínky, za kterých lze vést jednoduché účetnictví, jsou touto novelou částečně zpřísněny :

  • celkové příjmy nypřesáhly 3 mil. Kč za uzavřené období
  • hodnota majetku jednotky nepřesáhla 1,5 mil. Kč
  • účetní jednotka není plátcem DPH
  • jedná se o právnické osoby se sídlem na území ČR a zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky které jsou:
    • spolky a pobočnými spolky,
    • odborovými organizacemi nebo pobočnými odborovými organizacemi (včetně mezinárodních),
    • organizacemi zaměstnavatelů, pobočnými organizacemi zaměstnavatelů (včetně mezinárodních),
    • církvemi a náboženskými společnostmi nebo církevními institucemi, které jsou právnickou osobou registrovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
    • honebními společenstvy.

Všechny podmínky musejí být splněny současně.