Cestovní náhrady – diety

Cestovní náhrdy jsou vypláceny zaměstnavatelem v souladu se zákonem Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména § 151 až § 160 (dále také jen „zákoník práce“).

1 Zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu náleží:

  • náhrada jízdních výdajů,
  • úhrada prokázaných výdajů na ubytování,
  • náhrada výdajů na stravování (dále jen stravné)
  • náhrada nutných vedlejších výdajů

2 Výše náhrady jízdních výdajů

Zaměstnavatel zaměstnancům hradí prokázané výdaje za použití místní hromadné dopravy, ve výši cen hromadné dopravy (železnice, autobus).

2.2 Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně vlastního silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek, přičemž je podmínkou, aby použité vlastního silničního vozidlo bylo havarijně pojištěno

2.3 Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele vlastní silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Zaměstnanec však musí doložit všechny náležitosti jako například kopii technického průkazu a schválený cestovní příkaz.

3 Výpočet náhrady za spotřebované PHM

Náhrada za spotřebované PHM (NPHM) se stanoví jako součin spotřeby použitého vozidla (S) zpravidla stanovené v l/100 km, počtu kilometrů ujetých vozidlem na pracovní cestě (km) a ceny PHM (C) zpravidla zjištěné v Kč/l:
NPHM = (Sx km x C) : 100

Průměrná spotřeba vozidla se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

3.1 SPOTŘEBA POHONNÉ HMOTY VOZIDLA v l/100 km se zjistí výhradně z technického průkazu vozidla.

  • Podle § 158 odst. 4 zákoníku práce se při určení spotřeby pohonné hmoty použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá se spotřeba pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených.
Počet údajů o spotře-
bě PHM v technic-

kém průkazu vozidla
Norma ES * Údaj pro výpočet NPHM podle § 158 odst. 4 zákoníku práce
žádný údaj údaj z technického průkazu vozidla shodného typu
jeden nebo dva údaje aritmetický průměr
tři údaje 80/1268/EHS aritmetický průměr
93/116/ES třetí údaj
1999/100/ES třetí údaj
2004/3/ES třetí údaj
jiná norma aritmetický průměr
norma neuvedena aritmetický průměr
čtyři údaje aritmetický průměr

* Uvedené normy 93/116/ES, 1999/100/ES a 2004/3/ES mohou být v technickém průkazu uvedeny také v podobě bez zkratky ES, tj. např. 93/116, 1999/100 anebo jen 99/100 či 2004/3. V některých případech je také norma uvedena např. ve tvaru EU/93/116 apod.

3.2 ÚDAJE O SPOTŘEBĚ PHM

  • Není-li v technickém průkazu vozidla, které zaměstnanec na pracovní cestě na žádost zaměstnavatele použil, uveden žádný údaj o spotřebě PHM, musí podle § 158 odst. 4 zákoníku práce předložit zaměstnavateli technický průkaz vozidla shodného typu, ve kterém je alespoň jeden údaj o spotřebě PHM uveden.

3.3 Průměrná cena pohonných hmot (pro zaměstnance) v případě, že není prokázána cena nákupním dokladem:

Druh pohonné hmoty Oktany Cena v Kč 2016 Cena v Kč 2017
Benzin Speciál 91 X X
Benzin Super 95 29,70 Kč 29,50 Kč
Benzin Super plus 98 33,00 Kč 32,50 Kč
Motorová nafta  29,50 Kč 28,60 Kč

3.4 Výpočet náhrady za opotřebení vozidla

Zaměstnanec má nárok kromě nákladů za spotřebované PHM i na náhradu za opotřebení vozidla, při pracovní cestě.

NOV = S x Km

Náhrada za opotřebení vozidla (NOV)= sazba (S) x počet ujetých Km (Km)

Sazba náhrady za opotřebení vozidla:

Druh vozidla Sazba v roce 2016 Sazba v roce 2017
Osobní automobil 3,80 Kč 3,90 Kč
Motocykl, tříkolka 1,00 Kč 1,00 Kč

Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se při výpočtu podle § 157 odst. 4 zákoníku práce zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.

V případě, že zaměstnanec použije vozidlo nákladní, přísluší mu dvojnásobná sazba náhrady.

4. Stravné v ČR

Při pracovních cestách zaměstnanců na území České republiky se poskytne stravné v následující výši:

Doba pracovní cesty Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017
5 až 12 hodin 69,00 Kč 70,00 Kč 72,00 Kč
12 až 18 hodin 104,00 Kč 106,00 Kč 109,00 Kč
Více než 18 hodin 163,00 Kč 166,00 Kč 171 Kč

Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 189 Zákoníku práce.

Stravné se v souladu s § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. To je důležité zejména při krácení stravného, jestliže je zaměstnanci na pracovní cestě poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec sám nepřispívá. V takovém případě zaměstnanci přísluší krácené stravné podle paragrafu 163 odst. 2. Konečná částka, která bude zaměstnanci vyplacena při vyúčtování pracovní cesty, se ovšem vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

4.1 Krácení stravného

Stravné je možné krátit, pokud bylo zaměstnanci při pracovní cestě poskytnuto jídlo. Například pokud má zaměstnanec zajištěné ubytování se snídaní, obědem nebo večeří. Zaměstnanec musí být na krácení stravného předem upozorněn předem.

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit. Za každé uvedené jídlo je možné podle § 163 odst. 2 zákoníku práce krátit hodnotu stravného o:

  • 70 % stravného, pokud cesta trvá 5 až 12 hodin
  • 35 % stravného, pokud cesta trvá 12 až 18 hodin
  • 25 % stravného, pokud cesta trvá déle než 18 hodin

Nesjedná-li zaměstnavatel míru krácení zahraničního stravného, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné nekrácené.

5 Stravné v zahraničí

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně.  Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného viz příloha č. 1 sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Zahraniční stravné řeší zákoník práce v § 170.

5.1. Výše stravného s ohledem na dobu trvání zahraniční pracovní cesty

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby,  jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba déle než 6 hodin, nejvýše však 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné v poloviční výši této sazby zahraničního stravného, a ve čtvrtinové výši této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 6 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.

6 Náhrada nutných vedlejších výdajů

Náhrada nutných vedlejších výdajů – zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou, a to v prokázané výši.

7 Vykazování délky pracovní doby na pracovní cestě

Pracovní cesta má několik fází, neboť se skládá zejména z cesty na místo výkonu práce a cesty zpět a pak ze samotného výkonu práce, který je zpravidla cílem této pracovní cesty. V této souvislosti zákonná úprava rozlišuje mezi plněním pracovních úkolů na straně jedné a činnostmi jinými než plnění pracovních úkolů na straně druhé.

  • Ve vztahu k tomuto rozlišování je nezbytné zmínit ust. § 210 zákoníku práce, který stanoví, že doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Toto ustanovení zákona se vztahuje zejména na dobu, kterou zaměstnanec (neřidič) stráví na cestě do místa výkonu práce či zpět dopravou a nekoná práci, tj. slovy zákona neplní pracovní úkoly.
  • Pokud tato doba strávená jinak než plněním pracovních úkolů nespadá do doby pracovní – tj. do doby rozvržené směny, nikterak se nezohlední ve vztahu k vykazování doby odpracované; nicméně vždy se započítává do doby trvání pracovní cesty pro účely přiznání cestovních náhrad.

infoPříklad 1:

Pracovní doba zaměstnance je rozvržená na dobu od 8 do 16.30 hodin, tj. 8 hodinová směna s půlhodinovou přestávkou na jídlo a oddech. Na pracovní cestu zaměstnanec vyjíždí v 7 hodin ráno, v 10 hodin je na místě a účastní se pracovního jednání; jednání trvá do 14 hodin, kdy zaměstnanec vyráží na cestu zpět a cesta končí v 19 hodin. Pak se doba pracovní cesty posoudí následujícím způsobem:

  • 7 – 8 hodin, 15 – 19 hodin = nic (doba rozhodná pro přiznání cestovních náhrad)
  • 10 – 14 hodin = výkon práce
  • 8 – 10 hodin, 14 – 15 hodin = překážka na straně zaměstnavatele, která se považuje za výkon práce. Zaměstnanci se tedy vykáže 8 hodin odpracované doby.

Pro účely poskytování cestovních náhrad ale pracovní cesta samozřejmě skutečně trvala 12 hodin.

infoPříklad 2:

Pracovní doba zaměstnance je rozvržená na dobu od 8 do 16.30 hodin, tj. 8 hodinová směna s půlhodinovou přestávkou na jídlo a oddech. Zaměstnanec lektoruje dvoudenní seminář mimo místo výkonu práce. Dopoledne je v kanceláři na místě výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě a ve 14 hodin odjíždí na pracovní cestu na zmiňovaný seminář. Na místo pracovní cesty dorazí v 17 hodin. Seminář začíná večerní částí od 18.30 do 20.30 hodin a pokračuje druhý den částí  od 9 do 14 hodin. V 15 hodin zaměstnanec vyjíždí zpět a cesta končí v 18 hodin. Pak se doba posoudí následujícím způsobem:

První den:

  • 8 – 14 hodin = výkon práce, s výjimkou přestávky na oběd
  • 14 – 16.30 hodin = překážka na straně zaměstnavatele, která se považuje za výkon práce
  • 16.30 – 18.30 hodin = nic (doba rozhodná pro přiznání cestovních náhrad)
  • 18.30 – 20.30 hodin = výkon práce = práce přesčas!!!

Druhý den:

  • 8 – 9 hodin = překážka na straně zaměstnavatele, která se považuje za výkon práce
  • 9 – 14 hodin = výkon práce, s výjimkou přestávky na oběd
  • 14 – 16.30 hodin = překážka na straně zaměstnavatele, která se považuje za výkon práce
  • 16.30 – 18 hodin = nic (doba rozhodná pro přiznání cestovních náhrad)

Zahraniční stravné 2017 ve vybraných zemích:

Země Stravné pro rok 2017
Evropská unie:
Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko 35 EUR
Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Estonsko 40 EUR
Belgie, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko 45 EUR
Švédsko, Dánsko, Finsko 50 EUR
Velká Británie 40 GB
Ostatní Evropa:
Turecko 40 EUR
Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Bosna, Hercegovina 35 EUR
 Rusko, Ukrajina 45 EUR
 Lichtenštejnsko  60 CHF
Island, Norsko, 55 EUR
Švýcarsko 75 CHF

 

Napsat komentář