Pomalu se nám blíží konec roku, který je neodmyslitelně spojen s inventarizacemi.
Účetní jednotky mají povinnost provádět inventarizace minimálně jedenkrát do roka a to před sestavením účetní závěrky.
Informace týkající se inventarizace nalezneme přímo v zákoně o účetnictví pod § 29 a § 30.
Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“).
Inventarizace provádíme pomocí dílčích inventur a to pomocí fyzických nebo dokladových zjištění skutečného stavu.
Fyzickou inventuru – tedy stavem lze fyzicky ověřit provádíme zejména u pokladní hotovosti, u cenin, hmotného majetku, u zboží nebo při kontrole materiálu.
Dokladovou inventuru pak využijeme u majetku, u kterého nelze zjistit fyzický stav a existuje pouze dokladově, tedy např. u pohledávek, závazků a stavu na bankovním účtu.
Ke každé inventuře se vyhotovuje se inventurní soupis, který musí obsahovat náležitosti podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví.
Každý soupis by měl obsahovat porovnání stavu účetního a fyzického popř. dokladového a v případě, že dojde k rozdílu (manko nebo přebytek) mělo by dojít k doúčtování tohoto rozdílu a navržení nápravných opatření.
Inventarizují se jen rozvahové účty tj. 0, 1, 2, 3, 4, 7, 9, výsledkové (5 a 6) se neinventarizují. Jako podklad k inventarizacím tedy slouží hlavní kniha a pomocná evidence jako jsou kniha ostatních závazků a pohledávek, faktury přijaté a vydané, bankovní výpisy, pokladní kniha, evidence majetku apod.
Provedení inventarizace se musí prokázat následujících pět let po jejím provedení.
